Musíš si dát pantofle pod postel, všichni to dělají.

Hostel je fajn, když pominu, že tam není soukromí, je tam strašnej bordel, smrad, krade se tam, zásuvky nefungujou, z postele mě bolí úplně všechno a nemůžu se hejbat, sprchy jsou nechutný a asi jsem z nich chytil bradavice a z povlečení mám vyrážku, mám to tam docela rád.
Co mě ale překvapilo, bylo jednání recepční, když k nám přišla na pokoj "uklidit". Hromady bordelu, špinavejch věcí, nádobí, plechovek a lahví všude možně jí nevadily. Co ji rozčílilo byly moje pantofle. Měl jsem je vedle postele. A to je malér. Co kdyby někdo chtěl projít? Zakopne a rozbije si hlavu o zeď. Co když někdo vstane z postele a půjde na záchod? Zakopne a rozbije si hlavu o zeď. Nedejbože, kdyby si někdo nesl do pokoje jídlo, nedával pozor a zakopl. Krom toho, že by mohlo dojít k poranění hlavy při nárazu do protější zdi, by ještě přišel o jídlo a udělal by bordel.
Moje snaha poukázat na špinavé nádobí vedle mých bot, přišla vniveč. Stejně tak, když jsem zmínil, haldu špinavého oblečení. O to se zřejmě zakopnout, a následně si rozbít hlavu nárazem do zdi, nedá.
Protože jsem tvrdohlavý a prasnice z recepce mi vadí, už jen proto, že je hnusná, tlustá a nedoslýchá, nechal jsem své kristusky na místě.  Nechávám je tam pořád. A pokaždé když paní recepční přijde, demonstrativně kopne do mých bot, abych viděl, jak tam překážej. Škoda, že radši nenarazí demonstrativně hlavou do zdi. Třeba by si ji rozbila. 

O tomhle článku pochybuju. Je nudnej a nelíbí se mi, ale řekl jsem si, že když už jsem dva dny nic nenapsal, měl bych něco přidat. I když to nikdo nečte, kecám někdo jo. Takže tímto zdravím všechny své čtenáře. Ahoj Pavle. Ahoj Dominiku. Pokud jsem někoho pominul, tak mi to odpusťte, je vás tolik a já si nemůžu pamatovat všechno.