What a fucking waster. You pissed it all up the wall.

Probudil jsem se a vylezl z postele, ohlédl se na hluboce spící, až do teď vedle mě ležící, Rakušanku a začal slepovat střípky z událostí minulé noci. Došel na záchod, chodidla se mi přilepila na lepkavou studenou podlahu a začal jsem vylučovat ostře žlutou tekutinu. Promnul si oči a říkal si "Ještě né, ještě né, už!" A popadla mě děsivá bolest hlavy.
Při pečlivém čištění zubního plaku a nažloutlého potahu na mém jazyku jsem si povšiml, že mi v oku praskla cévka a tak je řádně rudé. Jo, to bude ten kamikadze shot. To vysvětluje i ostré štípání v levé nosní dírce. Inu, kapat si do oka limetku a šňupat sůl není zrovna nejlepší nápad. Asi nikdy.
Ucpal jsem pravý nosní otvor a počal frkat do umyvadla. Docela krvavej kekel. Následně jsem zaujal pozici pod studenou sprchou a pohledem hypnotizoval kosočtvercové, lehce zašedlé kachle. Pár minut jsem tam postával a pak se usnesl, že už by to stačilo. Navlékl jsem plavky a vypotácel se z koupelny. Všichni byli ještě mrtví.
Došel jsem k oknu, koukal na moře a palmy, ranní oáza klidu mezi bouří noci předchozí a děním dne právě začínajícího. Ledabyle se opírám o okenní římsu a skenuji pokoj. Na zemi to vypadá jak po fesťáku, plechovky, vylitý piva a použitý kondomy, které jsou důkazem lásky, která sice nemá dlouhého trvání, ale o to je intenzivnější. Sáhnu po krabičce od Luckies a doufám, že se v ní ještě nějaká ta smrt tyčka nachází. Srdce mi zaplesá, když uzřím, že se tam ještě jedna poslední, šťastná vyskytuje, má duhový filtr a tak chutná dvojnásob. Přisunu k sobě popelník přetékající popelem a zapálím si.

Dorazil jsem odpoledne, dal sprchu a hned vyrazil koupit piva. Na střeše sedělo dost lidí. 6 Švédek, Němka, Američanka. A já. Inu, to byl příznivý poměr, nemohl jsem si stěžovat. Jak noc ubíhala, alkohol ubýval a opilost rostla. Po půlnoci přišla Rakušanka a Argentinec. A já dotáhl lahev mezcalu. Takže dobrý večer, pojďme dělat špatná rozhodnutí.
Němka po mně vyjíždí, ale já místo toho šňupu sůl. V lahvi od mezcalu je červ, ale nejde ho dostat ven. Takže ji rozbiju a střepy jsou všude okolo. Chodíme na boso a naše chodidla jsou už ledasčemu přivyklá, takže nějakej ten střípek nás nerozhodí. Labužnicky pozřu červíka a pořežu si dásně o střepy. No co, stanou se i horší věci. Ale fakt, že nemůžu dýchat, na jedno oko nevidím a teď i plivu krev je taky docela žůžovej.
Uprostřed noci se usnesem, že se pujdem koupat bez plavek. Tak jdem na pláž a kupujem další chlasty. Němka a Američanka to rozjížděj, což je velice zábavné pozorovat a vůbec, všechno je to super pohled. Kdybychom s Argentincem tak moc neholdovali alkoholu, asi bychom se obávali trapné erekce. Ale s tou voltáží, co nám koluje v žilách je to nemožné. A navíc, stejně by to nebylo trapný, když se dvě pěkný holky lesběj, tak je to snad i přijatelná reakce.
Voda je teplá, špinavá, plná igeliťáků, lahví a oleje z lodí z nedalekého přístavu, není to zrovna nejlepší koupání na světě, ale to je nám úplně jedno. Rakušanka zvolá "Ty seš hrozně chlupatej." já opáčím "Né? Fakt, ježiš, kdy se tohle stalo? Cestou sem na pláž? To je hrůza..." Ona se zasměje a odhalí tak svůj olbřímí úsměv, kterým trochu připomíná Farina Urlauba z Die Ärzte.

Vracíme se na hostel a tvoříme jednu velkou všemilující skupinu. Já skočím do OXXO pro další pivíska a když se vrátím na střechu, už je tam jen Němka a Rakušanka a řešej Angelu. Otočím se na podpatku a užívám si shower beer. Následně zkusím střechu znova. Lepší. Už se řešej kraviny, tak jak to má být. A pak už stačí jen dopít všechny zásoby a jít do postele.

Má poslední šťastná Luckies dohoří a já ji zabořím do hromádky popelu. Rakousko a Německo se probouzí, dám oběma pusu, tak jak jsem to dělal celou noc a ony na mě spiklenecky pomrkávají, zatímco já se snažím ignorovat skutečnost, že si ještě nevyčistily zuby. Jakmile se znovu postavím z postele, zahlédnu plechovku India. To, že je teplý, je úplně jedno. Jestli mi něco může pomoci od toho masivního dunění v mé hlavě a bolestivě tepajících spánků, tak je to pivo. Ozve se uspokojivý zvuk otevírající se plechovky a já začnu usrkávat. Posadím se na postel, Německo na mě upřeně hledí z horní palandy. Rakousko taky, ale z mojí, dolní. A já se přece nebudu sápat nahoru. Vyměníme si úsměvy, já normální, ona svuj polo-kobylí a není těžké se rozhodnout, co si teď počnu. Lezu pod deku, pivo však třímám pevně v ruce, jedině to mě totiž může dostat skrz tenhle horkej, kocovinou naplněnej den.

Weekend rockstars in the toilets. Practicing their lines.

Culiacan. Sin City. Pobýval jsem tam přes tři týdny a upřímně nemůžu sepsat všechno, co jsem dělal. Protože si toho spoustu nepamatuju. Možná většinu.
Nejdelší doba, kterou jsem tam strávil střízlivej, byly dva dny. A to jen proto, že jsem trpěl masivní kocovinou, při které i vstát z postele bylo pekelným počinem.

První den mého příjezdu mě Muri uvítal na busáku se šesti vychlazenejma pivama a jointem. Tráva už mi moc nevoní, takže jsem jí pohrdnul, ale piva se hodila. Nalil
jsem do sebe čtyři během půl hodiny. Než jsme jeli domů, zamířili jsme na jídlo. Ale předtím jsme si udělali zastávku ve velice pochybné čtvrti. Já měl za
úkol neopouštět auto, což jsem s radostí splnil. Za pár minut už jsme jeli na čerstvé krevety s pytlíkem cocobela v kapse. Odtud už to jde jenom s kopce.

V tento den měl taktéž Murislav závěrečnou zkoušku na univerzitě. Ta probíhala tak, že jsme chlastali u kamarádů na bytě, sjížděli se a on hledal, komu by mohl
zaplatit, aby za něj ten test udělal. Nikoho bohužel nesehnal, takže to dělal online ve stavu více než podroušeném. A prošel. A tak se z něj stal inženýr.
O úrovni místního školství mám tedy jisté pochyby, ale budiž, není to moje starost.
Zbytek večera jsme strávili kolem stolu na zahradě, ve které poklidně bublala fontána a občas se nám mezi nohama promotala jedna ze dvou koček. Jak noc plynula,
piva mizela a kluci pořád odjížděli kupovat další a další pytlíky pudru, které pak bezstarostně likvidovali, jako by se nechumelilo. Ale ono chumelilo. A hodně.

Asi ve čtyři jsem tuto společnost opustil a šel spát, mládežníci však ještě pokračovali do brzkých ranních hodin.
11:00. Povstávám a zdravím panímámu. Pak už si nic nevybavuju až do večera, seděli jsme u kamarádů na bytě a vydatně se opíjeli. Třikrát jsem zvracel a to nebyla
ani půlnoc. Po pár dnech mi došlo, že to je tím hnusným pivem a né mou opilostí. Stačilo mi dát si dvě a ony už se draly vrchem zpátky na svět. Nicméně párty jela.
Kokain s příchutí grepu? Není problém.

O půlnoci se jelo do centra na technopárty. Něco jako všechnopárty, jenže bez Šípa a s fetem. Co mě udivilo byl fakt, že jsme byli přímo v centru, kolem nás obytné
budovy, restaurace a tak. To ale nikoho nezajímalo, bedny velký jak vrata od garáže a valily na plnej knedlík. Alexis, dj, majitel dvou občertvení a divoký feťák
(ale to myslím v dobrým, ne že by byl smažka), mi nabídl extázy. Tak oukej, zkusíme jaký to tady v Mexiku maj. No nic extra. Tancujem a pijem, pak narazím na nějakou
známou známejch, která mi dá pusu a nabídne další em, tak to s Murim přijmem a pak už je to docela pohoda.
Občas přijedou policajti, tak je ostraha podmázne a oni daj pokoj. Rozhlížím se po okolí a všichni jedou jak splašený, páruje se to jedna radost, ale já si jedu to
svoje smutný vousatý blues a to mi stačí. V šest ráno začne pršet. To už jsou všichni totálně na sráč a nikoho déšť nezajímá, včetně dj, kterýmu tak zmokne notebook,
a všechno tak jde pomalu do háje. Alexis se začíná probírat ze svého stavu, ve kterém si vymýšlel slova, mlátil zem, až mu krvácely ruce a křičel jak jeskynní muž.

Afterparty u bazénu. Lejem piva a zbytek si dává tripa. Z půl hodiny už jsou jinde a já pomalu střízlivým. V deset se plánuje přesun na ranč, kupujeme dalších asi 50
piv a skládáme je na korbu auta. Muriho a mě už sháněj doma, a tak je čas na návrat. Což je úžasná zpráva. Přijdem domů a nejsme schopný spát až do pozdních
odpoledních hodin.

Tohle byly moje první dva dny na severu Mexika. A zbytek těch dní už nebyl moc jinej.

Eye of the tiger. It's the thrill of the fight.

So I've just walked around the center of San Luis Potosí and I could be writing about the amazing historical buildings, impressive colonial churches and bustling streets with all kinds of shops and street vendors. But I'm not gonna do that. You can google that stuff up and read experiences of other backpackers or whatever.
What cought my eye were the girls. Surprising, I know. Anyway, there are some ravishingly looking women around here but about 90% of them have this bad habit of drawing their own eyebrows.

Okay ladies, I don't know why some of you feel the need to mess up your eyebrows. There is nothing wrong with them being big and bushy for god sakes. Alright, unibrow is something different, but you can always pluck couple of hairs here and there and it's gonna be all good.

But where is the point when you decide "Screw it, I'm gonna fuck my shit up." and you shave it completely, then take centropen or whatever is near by and draw it? How did you even get to that point? Now, there are some pretty good pieces of facial art that copy the normal shape of an eyebrow. I don't like it, I don't see the point of it, but okay do your thing.

Kind of normalish looking eyebrows. Still pretty messed up though.

What makes me angry is that some of these girls must have taken a ruler to help them and create this monstrosity:

What is that? That's not right. That's not how it's supposed to look like at all! There is like almost right angle in there! It's time to put that sharpie away and take a good look in the mirror and do some deep thinking about your life choices at this point.

But that's not all, then there is this "magnificent look" that will bring all the boys to the yard:

What the actual fuck. Are you trying to get the square root of your eyes? It makes you look stupid and evil. To me it just looks like you're contemplating taking over the world with brutal force and dark magic.

And now the final form of this heinous crime against esthetics:

This is serious. Not only you look extremely dumb, but you also single-handedly managed to cut down all your facial expressions to just two. Surprised and scared. (Okay, it doesn't look like it on this picture but I hope you get what I mean.) This is the look of a porn actress when the "plumber/electrician/cable guy" takes off his pants. "Wow I didn't expect to find this down there!" And you also look super evil.
So congratulations now you look like a constantly surprised and scared idiot. But there is one positive thing about this. If you go to a screening of Rocky Horror Picture Show you fit right in.

Your eyebrows don't really matter. Dammit just take Frida Kahlo as an example, she even had a moustache and how many artsy wannabe teen girls adore her? Not saying she was a beauty queen, just putting it there that nobody should care too much about that small space above your eyes.

For the love of god don't shave it and then finger paint new ones with the skill of a kid with special needs.