Pokud to tu někdo čte, můžete mi napsat komentář? Docela by mě zajímalo, kdo jste a jak jste se sem dostali. Dík.
A nebo se na mě vykašlete, vždyť je to jedno.
Thursday 28 June 2012
Dobrý skutek na dnešní den, dobrý pocit po zbytek života.
 |
| Lubumba Muga'be |
Za Lubumbu děkuji, Joko.
Bubína
Ráno (14:23) jsem vstal a od tý doby mi v uších hraje tahle melodie "turu tududu tu tu tudutu" kdybyste ji někdo identifikoval, tak mi řekněte co to je, už mě to štve, že na to nemůžu přijít. Ale možná jsem si to vymyslel já a je to fakt chytlavý.
Cestou do knihovny jsem viděl starýho bezdomovce, byl zarostlej špinavej a smrděl. Připomínal mi medvěda v komickym oblečku na jednokolce. Jen ten jeho obleček nebyl pro srandu, ale aby neumrzl a jednokolku neměl, zato seděl na kusu kartónu a žebral. Někdy bych chtěl vidět opravdovýho medvěda na jednokolce, zatím mám ale jen bezďáka, a tak ho přezdívám Boris. Možná mu dám i nějaký drobny, až je budu mít a až se naučí žonglovat, protože musí mít, co nabídbout, pokud se chce v tomhle světě uživit. A sedět na kartónu a tvářit se zbědovaně umí každej. Zatím se teda budu jen smát jeho oblečku a chudobě.
V práci jsem si našel zábavu. Byl jsem napomenut, že se málo usmívám, tak se teď usmívám víc. Ale nejvíc když stojím u záchodů. Když hosté vycházej nasadim úchylnej a trochu postiženej úsměv, že se mě vždycky trochu leknou a pak se mě celej večer trochu bojej. Snažím se tím úsměvem sdělit "Já vím, co jsi tam dělal/a" snad se to daří. Teda dařilo, přestal jsem s tím, když z hajzlíku vyšel manažer a řekl, že to je nevhodné. A ať toho nechám, nebo jdu mejt nádobí.
Zakoukal jsem se do další číšnice. Po tom, co mě Grisell odmítla, jsem si vyhlídl Carolinu. Je z Kolumbie. Je roztomilá a koukala mi na zadek. Šel jsem se radši zkontrolovat na záchod do zrcadla, jestli tam nemám nějakej bordel, ale nic. Prostě čekovala moje pozadí a to mi lichotí. Takže přemýšlím, že bych se ji zeptal, zda by se mnou šla ven. No, nechám vás o tom hlasovat a pak uvidím.
Na závěr mě můj ctihodný bratr požádal, abych pozdravoval všechny mé a jeho židovské přátele a hlavně celou www.zob.cz Takže šalom!
Cestou do knihovny jsem viděl starýho bezdomovce, byl zarostlej špinavej a smrděl. Připomínal mi medvěda v komickym oblečku na jednokolce. Jen ten jeho obleček nebyl pro srandu, ale aby neumrzl a jednokolku neměl, zato seděl na kusu kartónu a žebral. Někdy bych chtěl vidět opravdovýho medvěda na jednokolce, zatím mám ale jen bezďáka, a tak ho přezdívám Boris. Možná mu dám i nějaký drobny, až je budu mít a až se naučí žonglovat, protože musí mít, co nabídbout, pokud se chce v tomhle světě uživit. A sedět na kartónu a tvářit se zbědovaně umí každej. Zatím se teda budu jen smát jeho oblečku a chudobě.
V práci jsem si našel zábavu. Byl jsem napomenut, že se málo usmívám, tak se teď usmívám víc. Ale nejvíc když stojím u záchodů. Když hosté vycházej nasadim úchylnej a trochu postiženej úsměv, že se mě vždycky trochu leknou a pak se mě celej večer trochu bojej. Snažím se tím úsměvem sdělit "Já vím, co jsi tam dělal/a" snad se to daří. Teda dařilo, přestal jsem s tím, když z hajzlíku vyšel manažer a řekl, že to je nevhodné. A ať toho nechám, nebo jdu mejt nádobí.
Zakoukal jsem se do další číšnice. Po tom, co mě Grisell odmítla, jsem si vyhlídl Carolinu. Je z Kolumbie. Je roztomilá a koukala mi na zadek. Šel jsem se radši zkontrolovat na záchod do zrcadla, jestli tam nemám nějakej bordel, ale nic. Prostě čekovala moje pozadí a to mi lichotí. Takže přemýšlím, že bych se ji zeptal, zda by se mnou šla ven. No, nechám vás o tom hlasovat a pak uvidím.
Na závěr mě můj ctihodný bratr požádal, abych pozdravoval všechny mé a jeho židovské přátele a hlavně celou www.zob.cz Takže šalom!
Wednesday 27 June 2012
Peru si.
Ale jen košili, protože musím. Stálo mě to 6 dolarů. To je obvykle dost peněz na jídlo na týden, či víc. Chtěl jsem si vyprat i všechny ostatní věci, ale nemám na to peníze. A podle hlasování tady na stránkách, bych si stejně prát neměl. Tak doufám, že máte radost.
Na závěr básnička.
Tvářím se zasmušile,
peru si košile.
Stálo mě to všechny prachy,
ale žádné strachy,
už si prát nebudu.
Na závěr básnička.
Tvářím se zasmušile,
peru si košile.
Stálo mě to všechny prachy,
ale žádné strachy,
už si prát nebudu.
Tuesday 26 June 2012
Grisell
Grisell je číšnice, se kterou pracuji. Líbí se mi. Myslím, že je z Mexika. Chtěl bych s ní chodit na procházky po pobřeží a povídat si o muflonech. Sbíral jsem odvahu ji někam pozvat. Jednou jsem se jí připletl do cesty, když jsem roznášel lososa a ona škobrtla a rozbila pár sklenic. Manažer jí tvrdě seřval, samozřejmě když hosté odešli. Šel jsem ji utěšit a zeptal se, jestli by se mnou někam nešla, ale řekla ne.
Andy
Andy je jeden z mých deseti spolubydlících. Andy má vždy v kapse pár pytlíčků s kokainem/mdma. Andy má vždy v bundě pár gramů trávy. Andy má vždy pár promile v krvi. Andy má pod postelí krabici piv. Andy nikdy nespí, když se zdá, že spí, tak je na tripu. Andy pracuje pod vlivem všech možnejch omamnejch látek a zázračně se vyhýbá kontorle na drogy, kterou v jeho práci musí každý projít. Andy je ze Skotska. Andy nosí pořád stejné oblečení. Andy je tak trochu magor. Andy se moc těšil na závody WRC v Aucklandu, ale nešel, protože si dal LSD a 4 hodiny strávil pozorováním zdi ve výtahu.
To je můj spolubydlící Andy.
To je můj spolubydlící Andy.
Mám práci. Nemám čas psát.
Pracuju v restauraci a nejde mi to. Jídlo padá hostům do klína nebo na zem, stoly prostírám blbě, manažeři mě nemaj rádi. Když něco pokazím, představuju si jak brutálně vraždím hosty. To pomáhá. Dostávám za to minimální plat, takže to není žádná hitparáda, ale přežít se z toho dá. Výplata sice chodí jednou za 14dní, takže jsem ještě neviděl ani centík, ale nevadí. Až dostanu peníze, koupím si chleba. Moc se na něj těšim, dva dny jsem už nejedl a dneska se mi zdálo o špagetách, když jsem se probudil a znovu usnul, zdál se mi skoro erotický sen o utopencích s pořádnou porcí cibule. Možná mi tim moje podvědomí naznačuje, že bych se měl najíst. A nebo ne.
No, tady je seznam hostů, se kterými se setkávám:
Elegantní požitkář - Draze oblečený muž, většinou 30 - 45 let z pravidla doprovázen mladší slečnou. Snaží se ji oslnit, a tak nás obsluhující zahrnuje přáním o surleon beef, roasted pork with cracklin' skin nebo grilled chicken breast with sweet onion. Slečna je oslněna, účel splněn. My z něj máme prdel, protože stejně přišel jenom proto, že je to all you can eat, a tak žere stejně jako ostatní a je mu jedno, co má na talíři. A slečna je beztak nějaká flundra, která má bulímii nebo podobnou záležitost a po každym chodu si jde odplivnout na záchod.
Vesnický sympaťák - Můj oblíbený typ. Na nic si nehraje. Cokoliv se mu nabídne s nadšením přijme a velice si na tom pochutná. Je vděčný a příjemný a je na něm znát, že pro něj je tohle událost tohoto roku. Většinou obsluhující oslovuje "bro" a při loučení přes celou restauraci zamává a křičí "see ya bro" mám takový lidi rád.
Opilý a rozšafný bohatýr - Jídlo, přeci není to hlavní, před předkrmem objedná 20ti letou whisky, kterou zkušeně zapíjí Zubrowkou. Po prvním chodu už je nacamranej a zve každého člena personálu na panáka nebo sklenku nejdražšího vína. Nesnese odmítnutí, takže je řádně naštván, že s ním nikdo nepije. Ale po dalších 20ti minutách a lahvi vína, už mu to nevadí a zve nás znovu.
Předstírači - Na první pohled je jasný, že nevěděj do čeho jdou. Ale chtěj vypadat důležitě. A tak používaj stejné termíny jako elegantní požitkář, ale neví, co mluví. Když dostane plátek hovězího, řekne si o dalších 10 plátků a opakované varování, že mu to vystydne a nebude to dobrý, ho nezajímá. Při uklízení stolu pak musíme vyhazovat 10 kousků kuřete, 15 plátků hovězího, půlku lososa, 6 žebírek,... a to všechno jen proto, že nedbal našich výstrah, naložil si moc, vystydlo to a nechutnalo mu to.
No, tady je seznam hostů, se kterými se setkávám:
Elegantní požitkář - Draze oblečený muž, většinou 30 - 45 let z pravidla doprovázen mladší slečnou. Snaží se ji oslnit, a tak nás obsluhující zahrnuje přáním o surleon beef, roasted pork with cracklin' skin nebo grilled chicken breast with sweet onion. Slečna je oslněna, účel splněn. My z něj máme prdel, protože stejně přišel jenom proto, že je to all you can eat, a tak žere stejně jako ostatní a je mu jedno, co má na talíři. A slečna je beztak nějaká flundra, která má bulímii nebo podobnou záležitost a po každym chodu si jde odplivnout na záchod.
Vesnický sympaťák - Můj oblíbený typ. Na nic si nehraje. Cokoliv se mu nabídne s nadšením přijme a velice si na tom pochutná. Je vděčný a příjemný a je na něm znát, že pro něj je tohle událost tohoto roku. Většinou obsluhující oslovuje "bro" a při loučení přes celou restauraci zamává a křičí "see ya bro" mám takový lidi rád.
Opilý a rozšafný bohatýr - Jídlo, přeci není to hlavní, před předkrmem objedná 20ti letou whisky, kterou zkušeně zapíjí Zubrowkou. Po prvním chodu už je nacamranej a zve každého člena personálu na panáka nebo sklenku nejdražšího vína. Nesnese odmítnutí, takže je řádně naštván, že s ním nikdo nepije. Ale po dalších 20ti minutách a lahvi vína, už mu to nevadí a zve nás znovu.
Předstírači - Na první pohled je jasný, že nevěděj do čeho jdou. Ale chtěj vypadat důležitě. A tak používaj stejné termíny jako elegantní požitkář, ale neví, co mluví. Když dostane plátek hovězího, řekne si o dalších 10 plátků a opakované varování, že mu to vystydne a nebude to dobrý, ho nezajímá. Při uklízení stolu pak musíme vyhazovat 10 kousků kuřete, 15 plátků hovězího, půlku lososa, 6 žebírek,... a to všechno jen proto, že nedbal našich výstrah, naložil si moc, vystydlo to a nechutnalo mu to.
Tuesday 19 June 2012
Dej nam tvoje CV a my se ti neozvem.
Kdybych si koupil leguána, tak by se jmenoval Amanda, ale já bych mu říkal Manďák. Protože můžu. Byl by velkej a měl by mě rád, občas, když bychom po náročném dni seděli u krbu se sklenkou whisky a dobrou knihou, by mi řekl: "Víš, Martine, my se máme docela fajn." A já bych řekl: "Jó, Manďáku, to máme, představ si, jaký by to bylo, kdybychom se neměli."
A pak bychom strávili hodnou chvilku přemítáním nad tím, jaké by to bylo, kdybych si ho nikdy nekoupil a kdybychom se neměli dobře.
Občas by mě chtěl něčím překvapit, když bych měl špatnou náladu, a tak by mě vzal na projížďku, nebo třeba do muzea. Já bych ho zas učil ve volných chvílích stepovat a nacvičili bychom spolu nějaké komicko-stepovací číslo.
Pak by ale jednoho dne onemocněl a umřel. Já bych byl moc smutnej, a tak, pro lepší náladu, bych si koupil nějakou levnou kočku z útulku a dal mu ji do rakve, aby mu sloužila v posmrtným životě, na který leguáni věřej.
Pak bych ho pohřbil v Čelákovicích na koupališti, aby to měl blízko k vodě a do Čelákovic.
To bych udělal, kdybych měl leguána.
A pak bychom strávili hodnou chvilku přemítáním nad tím, jaké by to bylo, kdybych si ho nikdy nekoupil a kdybychom se neměli dobře.
Občas by mě chtěl něčím překvapit, když bych měl špatnou náladu, a tak by mě vzal na projížďku, nebo třeba do muzea. Já bych ho zas učil ve volných chvílích stepovat a nacvičili bychom spolu nějaké komicko-stepovací číslo.
Pak by ale jednoho dne onemocněl a umřel. Já bych byl moc smutnej, a tak, pro lepší náladu, bych si koupil nějakou levnou kočku z útulku a dal mu ji do rakve, aby mu sloužila v posmrtným životě, na který leguáni věřej.
Pak bych ho pohřbil v Čelákovicích na koupališti, aby to měl blízko k vodě a do Čelákovic.
To bych udělal, kdybych měl leguána.
Sunday 17 June 2012
Maorky.
Protože jsem neposeda a střídám holky častějc než ponožky. Což už je skoro i pravda. Moje fusekle se daj horko těžko ohnout. Tak jsem zase šel na diskotéku na lov žen.
Ani jsem se nenadál a po 3 hodinách tvrdého pití a zoufalství jsem uviděl dvě Maorky. Jedna hezká, hubená, milá. Druhá tlustá, zlitá jak žok a ksicht měla snad něčím poleptanej.
A právě ta druhá tancovala u tyče. Všichni byli tak nadšení, že odešli na bar. Když slezla od tyče bavila se se svou hezkou kamarádkou a pak přiběhla ke mně. Přiběhla. A začala kroutit zadkem. Asi jako ženy v tomto videoklipu v čase 0:43 http://www.youtube.com/watch?v=o8ZeYslcGNg
Začala do mě svojí obří zadnicí vrážet, až jsem zavrávoral a ustoupil stranou. Toho si nevšimla a při dalším nárazu se neměla o co opřít a spadla.
Jak se tam tak vožrale válela a očividně ji to bolelo, obešel jsem ji a šel za její kamarádkou. Zeptal jsem se jí, jestli by se mnou někam nešla, ale ona řekla ne.
Ani jsem se nenadál a po 3 hodinách tvrdého pití a zoufalství jsem uviděl dvě Maorky. Jedna hezká, hubená, milá. Druhá tlustá, zlitá jak žok a ksicht měla snad něčím poleptanej.
A právě ta druhá tancovala u tyče. Všichni byli tak nadšení, že odešli na bar. Když slezla od tyče bavila se se svou hezkou kamarádkou a pak přiběhla ke mně. Přiběhla. A začala kroutit zadkem. Asi jako ženy v tomto videoklipu v čase 0:43 http://www.youtube.com/watch?v=o8ZeYslcGNg
Začala do mě svojí obří zadnicí vrážet, až jsem zavrávoral a ustoupil stranou. Toho si nevšimla a při dalším nárazu se neměla o co opřít a spadla.
Jak se tam tak vožrale válela a očividně ji to bolelo, obešel jsem ji a šel za její kamarádkou. Zeptal jsem se jí, jestli by se mnou někam nešla, ale ona řekla ne.
Musíš si dát pantofle pod postel, všichni to dělají.
Hostel je fajn, když pominu, že tam není soukromí, je tam strašnej bordel, smrad, krade se tam, zásuvky nefungujou, z postele mě bolí úplně všechno a nemůžu se hejbat, sprchy jsou nechutný a asi jsem z nich chytil bradavice a z povlečení mám vyrážku, mám to tam docela rád.
Co mě ale překvapilo, bylo jednání recepční, když k nám přišla na pokoj "uklidit". Hromady bordelu, špinavejch věcí, nádobí, plechovek a lahví všude možně jí nevadily. Co ji rozčílilo byly moje pantofle. Měl jsem je vedle postele. A to je malér. Co kdyby někdo chtěl projít? Zakopne a rozbije si hlavu o zeď. Co když někdo vstane z postele a půjde na záchod? Zakopne a rozbije si hlavu o zeď. Nedejbože, kdyby si někdo nesl do pokoje jídlo, nedával pozor a zakopl. Krom toho, že by mohlo dojít k poranění hlavy při nárazu do protější zdi, by ještě přišel o jídlo a udělal by bordel.
Moje snaha poukázat na špinavé nádobí vedle mých bot, přišla vniveč. Stejně tak, když jsem zmínil, haldu špinavého oblečení. O to se zřejmě zakopnout, a následně si rozbít hlavu nárazem do zdi, nedá.
Protože jsem tvrdohlavý a prasnice z recepce mi vadí, už jen proto, že je hnusná, tlustá a nedoslýchá, nechal jsem své kristusky na místě. Nechávám je tam pořád. A pokaždé když paní recepční přijde, demonstrativně kopne do mých bot, abych viděl, jak tam překážej. Škoda, že radši nenarazí demonstrativně hlavou do zdi. Třeba by si ji rozbila.
O tomhle článku pochybuju. Je nudnej a nelíbí se mi, ale řekl jsem si, že když už jsem dva dny nic nenapsal, měl bych něco přidat. I když to nikdo nečte, kecám někdo jo. Takže tímto zdravím všechny své čtenáře. Ahoj Pavle. Ahoj Dominiku. Pokud jsem někoho pominul, tak mi to odpusťte, je vás tolik a já si nemůžu pamatovat všechno.
Co mě ale překvapilo, bylo jednání recepční, když k nám přišla na pokoj "uklidit". Hromady bordelu, špinavejch věcí, nádobí, plechovek a lahví všude možně jí nevadily. Co ji rozčílilo byly moje pantofle. Měl jsem je vedle postele. A to je malér. Co kdyby někdo chtěl projít? Zakopne a rozbije si hlavu o zeď. Co když někdo vstane z postele a půjde na záchod? Zakopne a rozbije si hlavu o zeď. Nedejbože, kdyby si někdo nesl do pokoje jídlo, nedával pozor a zakopl. Krom toho, že by mohlo dojít k poranění hlavy při nárazu do protější zdi, by ještě přišel o jídlo a udělal by bordel.
Moje snaha poukázat na špinavé nádobí vedle mých bot, přišla vniveč. Stejně tak, když jsem zmínil, haldu špinavého oblečení. O to se zřejmě zakopnout, a následně si rozbít hlavu nárazem do zdi, nedá.
Protože jsem tvrdohlavý a prasnice z recepce mi vadí, už jen proto, že je hnusná, tlustá a nedoslýchá, nechal jsem své kristusky na místě. Nechávám je tam pořád. A pokaždé když paní recepční přijde, demonstrativně kopne do mých bot, abych viděl, jak tam překážej. Škoda, že radši nenarazí demonstrativně hlavou do zdi. Třeba by si ji rozbila.
O tomhle článku pochybuju. Je nudnej a nelíbí se mi, ale řekl jsem si, že když už jsem dva dny nic nenapsal, měl bych něco přidat. I když to nikdo nečte, kecám někdo jo. Takže tímto zdravím všechny své čtenáře. Ahoj Pavle. Ahoj Dominiku. Pokud jsem někoho pominul, tak mi to odpusťte, je vás tolik a já si nemůžu pamatovat všechno.
Thursday 14 June 2012
Zamilované básně.
Včela
Lítá mi tu včela.
Máte stejná těla.
Myslím, že bys mě chtěla.
Protože to bys teda měla.
Kdybys mě neměla.
Tak by ses neměla.
Alkohol
Rád se napiju.
Rád se i opiju.
Když budeš mít někoho jinýho,
tak tě i jeho zabiju.
A pak to zapiju.
Mám tě rád
Mám tě rád,
jako tučňák sníh,
jako děti jízdu na saních,
jako vláda přirážky na daních,
jako malé děti starý mnich,
jako šlapka cizoložství hřích,
už abych si s tebou pích.
Lítá mi tu včela.
Máte stejná těla.
Myslím, že bys mě chtěla.
Protože to bys teda měla.
Kdybys mě neměla.
Tak by ses neměla.
Alkohol
Rád se napiju.
Rád se i opiju.
Když budeš mít někoho jinýho,
tak tě i jeho zabiju.
A pak to zapiju.
Mám tě rád
Mám tě rád,
jako tučňák sníh,
jako děti jízdu na saních,
jako vláda přirážky na daních,
jako malé děti starý mnich,
jako šlapka cizoložství hřích,
už abych si s tebou pích.
Nemám práci...zato mám vředy.
Seznam věci, které bych radši dělal než sháněl práci, která tu stejně není:
Šel na diskotéku bez trika s kolíčkama na bradavkách.
Vypil milkshake nosem během romantické schůzky s Japonkou, která mě odmítla.
Koupil bych si mloka a učil ho vyšívat.
Stáhl si kalhoty a proběhl kolem recepce hostelu s hurónským řevem "Mothafuckin pubic hair, just look at it! I'm a man now!"
Oholil si záda a chlupy dal do polštáře německému spolubydlícímu, kterej hrozně chrápe.
Dal si high-five se žebrákem, kterej má jen jednu ruku. Plastovou. A říct mu: "Keep it real, fella!" Případně "You are plastic, that's fantastic!"
Vypral si.
Šel na diskotéku bez trika s kolíčkama na bradavkách.
Vypil milkshake nosem během romantické schůzky s Japonkou, která mě odmítla.
Koupil bych si mloka a učil ho vyšívat.
Stáhl si kalhoty a proběhl kolem recepce hostelu s hurónským řevem "Mothafuckin pubic hair, just look at it! I'm a man now!"
Oholil si záda a chlupy dal do polštáře německému spolubydlícímu, kterej hrozně chrápe.
Dal si high-five se žebrákem, kterej má jen jednu ruku. Plastovou. A říct mu: "Keep it real, fella!" Případně "You are plastic, that's fantastic!"
Vypral si.
Japka
Zkoušel jsem sbalit Japonku v klubu. Objednal jsem jí drink a začal konverzovat. Došlo mi, že nemám peníze, kterými bych za její decku bílého zaplatil. Malými krůčky jsem začal ustupovat a ztrácet se v davu. Udiveně mě pozorovala.
Schoval jsem se na záchodě a dlouhou chvíli si zkrátil čůráním na mejdlíčka v močícím korytu.
Když jsem ji po půl hodině zase potkal, zeptal jsem se jestli se mnou nechce někam jít. Řekla, že ne.
Schoval jsem se na záchodě a dlouhou chvíli si zkrátil čůráním na mejdlíčka v močícím korytu.
Když jsem ji po půl hodině zase potkal, zeptal jsem se jestli se mnou nechce někam jít. Řekla, že ne.
Lidi v McDonaldu. I'm lovin' it.
Sedím v McDonaldu a pojedl jsem malé hranolky, tak teď jen pozoruju lidi okolo. Jsou to skoro všechno bezďáci, který kradou zbytky a prázdný kelímky, do kterých si pak točej různé nápoje. Zítra to zkusím taky, peněz není tolik, abych si mohl dovolit utratit dolar za jídlo denně.
No, seznam lidí, kteří mě tady baví:
Tlustá zmalovaná maorka. Kdyby Marsellus Wallace vypadal jako děvka, tak vypadá přesně jako ona. (takhle http://verydemotivational.files.wordpress.com/2011/11/demotivational-posters-marcellus-wallace.jpg )
Zhulenec. Očičká má rudý a polorozžvýkaný hranolky mu padaj na triko s Nirvanou. Krom toho má asi posemeněný džíny. Nebo si tam jen vykydnul zmrzlinu. Nevím
Bezďáci. Bez bázně a hany kradou všechno k jídlu, co najdou. Vyzkouším to. Poslední hranolek jsem si strčil do nosu a umístil na kraj stolu. Čekám jestli nějakýho ulovím, abych se mu mohl smát, že jí moje šušně.
Postižón. Není slušný smát se lidem s postižením. Ale tenhle má prťavý nožičky, obrovský břicho a jezdí na křesle. A má taky malý pacičky, kterejma roztáčí kola u křesla a tak se pohybuje. Ve chvíli, kdy začal něco říkat (znělo to jako "oubja gababa huláákyláá") a rozmatlal si svůj burger po bradě, jsem to nevydržel, vyfrknul a hranolek, kterým jsem se šťoural v nose vylítl a skončil na stole.
A nakonec bych vám chtěl poděkovat, během pouhého jednoho dne existence tohodle blogu, jsem měl přes 60 zobrazení. To mě těší. Trochu ten úspěch kazí to, že jsem si ho asi 35x zobrazil já sám, ale to neva, i tak je to dost.
No, seznam lidí, kteří mě tady baví:
Tlustá zmalovaná maorka. Kdyby Marsellus Wallace vypadal jako děvka, tak vypadá přesně jako ona. (takhle http://verydemotivational.files.wordpress.com/2011/11/demotivational-posters-marcellus-wallace.jpg )
Zhulenec. Očičká má rudý a polorozžvýkaný hranolky mu padaj na triko s Nirvanou. Krom toho má asi posemeněný džíny. Nebo si tam jen vykydnul zmrzlinu. Nevím
Bezďáci. Bez bázně a hany kradou všechno k jídlu, co najdou. Vyzkouším to. Poslední hranolek jsem si strčil do nosu a umístil na kraj stolu. Čekám jestli nějakýho ulovím, abych se mu mohl smát, že jí moje šušně.
Postižón. Není slušný smát se lidem s postižením. Ale tenhle má prťavý nožičky, obrovský břicho a jezdí na křesle. A má taky malý pacičky, kterejma roztáčí kola u křesla a tak se pohybuje. Ve chvíli, kdy začal něco říkat (znělo to jako "oubja gababa huláákyláá") a rozmatlal si svůj burger po bradě, jsem to nevydržel, vyfrknul a hranolek, kterým jsem se šťoural v nose vylítl a skončil na stole.
A nakonec bych vám chtěl poděkovat, během pouhého jednoho dne existence tohodle blogu, jsem měl přes 60 zobrazení. To mě těší. Trochu ten úspěch kazí to, že jsem si ho asi 35x zobrazil já sám, ale to neva, i tak je to dost.
Wednesday 13 June 2012
10 důvodů proč nemám rád holky s vyholenejma vlasama na straně nebo jen s nakrátko ostříhanejma
Myslím tím tohle - http://data.whicdn.com/images/14115386/tumblr_lpgphaxt1K1qjf0vko1_500_large.jpg
1. Je to hnusný.
2. Nelíbí se mi to.
3. Když takovej účes vidím, je to tak strašný, že z toho nemůžu odtrhnout oči, a tak nemůžu zírat na mnohem lepší věci, třeba prsa nebo zpocený kruhy v podpaží. Ty kruhy mi vždycky dodaj sebevědomí, že nejsem sám, kdo se potí.
4. Je to ošklivý.
5. Holky, který to tak maj ostříhaný, mají vetšinou rády kočky, A to je špatný samo o sobě.
6. Ten účes nedává smysl.
7. Je to škaredý.
8. Určitě to stojí moc peněz, za který by se daly koupit mnohem lepší věci. Třeba drogy nebo sumýš a nebo zdrogovanej sumýš.
9.Připomíná mi to jednu známou, která to tak měla. Pak začla brát pervitin, měla všude strupy a dneska bydlí v kartonový krabici u kontejnerů. Pravděpodobně s nezdravým počtem vychrtlejch a smradlavejch koček.
10. Když bych s dotyčnou chtěl mít vztah, chtěl bych jí dávat vlasy za ucho a být něžný. S tímhle účesem bych tak mohl dělat jen s jedním uchem, takže bych to dělal o polovinu méně často. A nejspíš bych ji místo něžností mlátil, protože má hnusnej účes.
1. Je to hnusný.
2. Nelíbí se mi to.
3. Když takovej účes vidím, je to tak strašný, že z toho nemůžu odtrhnout oči, a tak nemůžu zírat na mnohem lepší věci, třeba prsa nebo zpocený kruhy v podpaží. Ty kruhy mi vždycky dodaj sebevědomí, že nejsem sám, kdo se potí.
4. Je to ošklivý.
5. Holky, který to tak maj ostříhaný, mají vetšinou rády kočky, A to je špatný samo o sobě.
6. Ten účes nedává smysl.
7. Je to škaredý.
8. Určitě to stojí moc peněz, za který by se daly koupit mnohem lepší věci. Třeba drogy nebo sumýš a nebo zdrogovanej sumýš.
9.Připomíná mi to jednu známou, která to tak měla. Pak začla brát pervitin, měla všude strupy a dneska bydlí v kartonový krabici u kontejnerů. Pravděpodobně s nezdravým počtem vychrtlejch a smradlavejch koček.
10. Když bych s dotyčnou chtěl mít vztah, chtěl bych jí dávat vlasy za ucho a být něžný. S tímhle účesem bych tak mohl dělat jen s jedním uchem, takže bych to dělal o polovinu méně často. A nejspíš bych ji místo něžností mlátil, protože má hnusnej účes.
Kdybych měl křídla
Kdybych měl křídla, jako maj andělé v reklamě na axe. Takový ty velký s peřím. Tak bych asi zkusil lítat. A pak bych si je nechal uříznout, protože je to hnusný. Ale nevím jestli by mi nezůstaly nějaký pahýly po nich. To bych pak měl dva hrby. A zapsal bych se do cirkusu jako dromedáří muž. A lidi by mi říkali "Dromedár má ale jen jeden hrb, ty máš dva, měl by jsi být velbloudí muž." a já bych jim řekl "No a co."
Nebo bych mezi ty pahýly natáhl gumu a měl bych na zádech prak. Sám bych z něj ale střílet nemohl, protože bych tam nedosáhl rukama a nedokázal tak natáhnout gumu, namířit a vystřelit. Takže bych asi potřeboval někoho, kdo by se mnou chodil a v případě nutnosti, by mohl vystřelit z mého praku. A já bych pak mohl říct "To sis ze mě teda pěkně vystřelil/a!" A on/ona by řekl/a "No a co."
Nebo bych mezi ty pahýly natáhl gumu a měl bych na zádech prak. Sám bych z něj ale střílet nemohl, protože bych tam nedosáhl rukama a nedokázal tak natáhnout gumu, namířit a vystřelit. Takže bych asi potřeboval někoho, kdo by se mnou chodil a v případě nutnosti, by mohl vystřelit z mého praku. A já bych pak mohl říct "To sis ze mě teda pěkně vystřelil/a!" A on/ona by řekl/a "No a co."
Jak chovat včely
Přemýšlím, že bych si koupil kočku, aby si ke mně vytvořila citový pouto. A až budu odjíždět, překvapil bych ji tím, že bych ji řekl strašný věci a urážel ji na všechny způsoby. Pak bych bouchnul dveřma a už by mě nikdy neviděla. Byla by hrozně smutná a měla deprese. Přestala by jíst a po týdnu pošla hladem a její huňatá mrtvolka by se válela na Queenstreet a lidé by okolo ní chodili a říkali si "To je ale hnusná mrtvá kočka, určitě ji neměl nikdo rád." a měli by pravdu. Po čase by její tlející tělo uklidili, aby hnilo někde jinde.
Nemám rád kočky.
Nemám rád kočky.
Subscribe to:
Posts (Atom)