Bubína

Ráno (14:23) jsem vstal a od tý doby mi v uších hraje tahle melodie "turu tududu tu tu tudutu" kdybyste ji někdo identifikoval, tak mi řekněte co to je, už mě to štve, že na to nemůžu přijít. Ale možná jsem si to vymyslel já a je to fakt chytlavý.
Cestou do knihovny jsem viděl starýho bezdomovce, byl zarostlej špinavej a smrděl. Připomínal mi medvěda v komickym oblečku na jednokolce. Jen ten jeho obleček nebyl pro srandu, ale aby neumrzl a jednokolku neměl, zato seděl na kusu kartónu a žebral. Někdy bych chtěl vidět opravdovýho medvěda na jednokolce, zatím mám ale jen bezďáka, a tak ho přezdívám Boris. Možná mu dám i nějaký drobny, až je budu mít a až se naučí žonglovat, protože musí mít, co nabídbout, pokud se chce v tomhle světě uživit. A sedět na kartónu a tvářit se zbědovaně umí každej. Zatím se teda budu jen smát jeho oblečku a chudobě.
V práci jsem si našel zábavu. Byl jsem napomenut, že se málo usmívám, tak se teď usmívám víc. Ale nejvíc když stojím u záchodů. Když hosté vycházej nasadim úchylnej a trochu postiženej úsměv, že se mě vždycky trochu leknou a pak se mě celej večer trochu bojej. Snažím se tím úsměvem sdělit "Já vím, co jsi tam dělal/a" snad se to daří. Teda dařilo, přestal jsem s tím, když z hajzlíku vyšel manažer a řekl, že to je nevhodné. A ať toho nechám, nebo jdu mejt nádobí.
Zakoukal jsem se do další číšnice. Po tom, co mě Grisell odmítla, jsem si vyhlídl Carolinu. Je z Kolumbie. Je roztomilá a koukala mi na zadek. Šel jsem se radši zkontrolovat na záchod do zrcadla, jestli tam nemám nějakej bordel, ale nic. Prostě čekovala moje pozadí a to mi lichotí. Takže přemýšlím, že bych se ji zeptal, zda by se mnou šla ven. No, nechám vás o tom hlasovat a pak uvidím.

Na závěr mě můj ctihodný bratr požádal, abych pozdravoval všechny mé a jeho židovské přátele a hlavně celou www.zob.cz  Takže šalom!