Germanizace v asijských školách.

Nekorektní. Trapný. Hnusný. Takový to asi většině lidem přijde. Ale tenhle blog je čistě pro moji potěchu, takže si sem můžu dávat, co chci.

Smějeme se s Ježíšem

Jako první mluví sedící žena.

Moře Laptěvů

Dneska jsem obsluhoval jednoho hráče All Blacks. A strašně mi to trhá žíly, takže se tím musím pochlubit. (Je mi to jedno, jen chci podráždit bratra)

Napsal jsem písničku, je to punkový kousek a kdybyste si ho chtěli zahrát na kytaru, tak tam jen náhodně házejte akordy E,G a D. Případně jiné tři…nebo se doprovázejte řevem a tleskáním, je to konec konců punk.

Všude kolem cizinci a já mám krev na límci,

Řízl jsem se při holení, nemám vodu poholení.

Tlustá Wendy na mě čumí, je hluchá, tlustá, nic neumí.

Ref.:      Život v backpackeru to je ráj, šváby v kuchyni tady maj.

                Voda neteče a zima tu je, každý to tu miluje.

                Všichni se znaj a berou drogy, po nocích chlastaj jako dogy.

Jídlo kradu zásadně v práci, nedělám to pro legraci.

Přežít musím, všem se hnusím,

chtěl bych odtud utéct pryč, ke štěstí najít někde klíč.

Ref.:      Život v backpackeru to je ráj, šváby v kuchyni tady maj.

                Voda neteče a zima tu je, každý to tu miluje.

                Všichni se znaj a berou drogy, po nocích chlastaj jako dogy.

                                                               (2x)

Asi to tu zabalím, v práci dám výpověď, odejdu středem,

brko si ubalím, vyjebu tak se žaludečním vředem.

Ref.:      Život v backpackeru to je ráj, šváby v kuchyni tady maj.

                Voda neteče a zima tu je, každý to tu miluje.

                Všichni se znaj a berou drogy, po nocích chlastaj jako dogy.

                                                               (3x)

I should win an Oscar for acting stupid.

Tak jsem zase jednou otvíral náš nóbl lokál. Virage byl přítomen. Vystěhoval jsem nábytek ven a bylo mi řečeno ať spustím takový plastový rolety, co jsou na zahrádce. Když jsem podotknul, že je hezky a bez nich to bude lepší, Virage mě odmítl, že ne, že bude hnusně. Tak jsem je dal dolů a šel leštit skleničky. Po chvíli ten Ind zas přišel, ať ty rolety zvednu, že je hezky a bude to lepší. Má námitka, že se ženou mraky a zvedá se vítr, byla ignorována. Dal jsem teda rolety nahoru. Hádejte, co udělal za dalších 10 minut? Dal si svačinu a s plnou pusou mi řekl, ať rolety zvednu, že bude pršet. Já jsem se začal hystericky smát a s meme výrazem Yao Minga jsem ty podělaný rolety zvedl.

Hosti zas nebyli, tak nebylo, co dělat. Skládal jsem si ubrousky a přemítal o tom, že bych zkoušel zkřížit želvu s hranostajem, protože by to bylo superzbytečný. V tom mě vyrušil Virage, dal mi hadřík a ať přeleštím všechny nohy u stolů. Nejen já, ale i Luciana, Wayner a zbytek zaměstnanců koukali s otevřenou hubou, co to za třeskutou pyjovinu zas vymyslel – nikdo nikdy neleštil nohy u stolů a nikdo si toho nikdy nevšimne.

Ale tak jsem se do toho pustil, lezl jsem pod stolama jak tatar a leštil a leštil, skoro u každýho stolu to se mnou seklo. Zkuste si s uvázanou kravatou udělat dřep, lízt po čtyřech a pak prudce vstát. To je panečku závrať. Krom toho jsem byl v obličeji vtipně rudej. Když bylo hotovo, poslal mě sklidit stoly a znova je prostřít, protože má tu moc mi rozkazovat. Ze vzteku jsem začal krást mentolky, co máme pro hosty po jídle. Byl jsem asi hodně naštvanej, protože jsem zjistil, že mám 87 mentolek. Což je vskutku velké množství.

V pondělí se má z dovolený vrátit manažer, kterej je prej ze všech nejhorší (asi pět lidí kvůli tomu, že mu končí dovolená a vrací se, dalo výpověď)

No, ještě mám historku o tom, jak jsem spravil stůl a bylo to špatně, ale nakonec jsem měl spravit i ostatní stoly, jenže tam figuruje kupodivu taky Virage a toho už bylo pro dnešek dost.

Trumanova vitrína

Mám přítelkyni.
Jmenuje se Luciana Esperanza Cavallo. Je z Argentiny. Má černý dlouhý vlasy, hnědý velký oči, dlouhý nohy. Velikost poprsí je mezi 3 a 4. Pevnej zadek a každý ráno chodí běhat. Pracuje v call centru. Dobře vaří. Je vtipná a má krásnej zvonivej smích. Voní po borůvkách. Je jí 23.
Seznámili jsme se na včerejší párty. Tancovali jsme na latinsko-americké rytmy a nějak jsme do sebe drkli. Pozval jsem ji na tequilu a bylo to. Je milá. Nosí boty s dlouhými podpatky a moc se nelíčí, protože nemusí, je hezká i bez toho. Nekouří, ale konopím nepohrdne. Zítra půjdeme do kina.
Takhle nějak vypadáme, když spolu jdeme po ulici:

Já vlevo, ona vpravo.

Kecám. Jsem sám.

Let's throw a party! Let's throw up!

Včera byla párty. Nejdřív byl ale novej Batman. V imaxu za 20 doláčů. Bomba, sice si z toho pamatuju jen catwoman na seuxálně aktivní motorce, ale nevadí. Film to byl asi dobrej. Pak jsme šli pít ke Steph do bytu.
Steve udělal punč a sangriu. Punč byl lahodnej, sestával se z půl lahve tequily, dvou lahví bacardi a asi čtyř litrů džusu. Zpumprlíkovaný jsme byli hezky a pakjsme vyrazili do nějakého klubu. Lidi co pracují v pohostinství tam maj slevu. Takže jsem měl slevu. A tak jsem pil. Pamatuju si, že jsme tancovali....tancovali.. a to je tak všechno, co si pamatuju, ale vím, že to byla zábava.
Domů jsem se dostal před pátou ráno s tím, že v 10 mám být v práci.
Zázrakem jsem se sám od sebe vzbudil v devět. Dopotácel jsem se do sprchy a tam jsem čekal, až mi bude líp. Nedočkal jsem se. Takže jsem v dezolátním stavu odkráčel jako pán do práce.

Otevíraní restaurace má jednu výhodu. Nejsou tam zákazníci. A tak jsem hodinu stěhoval nábytek ven a po očku si vždy vyhlídl nejbližší květináč, kdybych si musel trochu odblinknout. Dohlížel na mě Virage, kterej má ve zvyku všechny úkoly zopakovat minimálně pětkrát. Vypadá to tak:
Virage: Four chairs to this table
Já:Ok
Virage: This table is for four people, so four chairs
Já: ...
Virage: Can you bring four chairs here please?
Já: ...sure..
Virage: Ok, four chairs here. Good.
Já: *přinesl jsem židle*
Virage: Yes, four chairs here. That's it. This table is for four people.

Někdy si myslím, že moc koukal na Teletubbies. Ale dneska mi to nevadilo, moje krátkodobá paměť byla nefunkční a schopnost porozumět jeho indické angličtině byla ještě horší než obvykle.
No, protože jsem za celejch pět hodin, co jsem tam byl, nepotkal žádnýho hosta, užil jsem si uklízení. Nejdřív jsem leštil svícny, Virage mi ukázal jak na to. Pak přišel, když jsem byl hotovej a řekl, že to je špatně. Tak je leštil ještě jednou a u každýho nadával, jak je to špinavý a že jsem odvedl špatnou práci, zajímavý fakt byl, že to říkal i u svícnu, který čistil on, aby mi ukázal jak na to.
Po tom, co jsem zametal, skládal ubrousky vynášel odpadky, doplňoval toaletní papír a koukal na svůj zbědovanej obličej v zrcadle jsem dostal za úkol ředidlem vyleštit pozlacený části na vozících na zákusky.
Chutě jsem se toho ujal. Za chvíli jsem byl zasranej jak jetel, všude samá čmouha, uniforma zatroleně černá, na zástěře fleky od ředidla a tak. Kladl jsem si otázku, proč na sobě ty hadry vůbec musím mít, když dělám udržbáře. A v tom se to stalo.
Majitel se přišel podívat na ranní chod svého restaurantu. Já jsem se zapomněl oholit. Člověk by řekl, že když nejsou hosti a já jsem celej špinavej od rzi, černejch usazenin a ředidla, nebude jednodenní strniště někomu vadit. Bude.
Pěkně se na mně vystřídali jak na asijský shemale. Nejdřív mě zjebal majitel, pak Virage, pak přišel na řadu Andreé (děsnej gaylord) a jako velké finále si mě vzal do parády Bruce. Prej bych takhle nemohl nikoho obsluhovat a je to nestydatost. Moje krví podlité oči projely lokálem a nikdo nikde nebyl, chyběl tam jen chomáč trávy, co by přeběhl přes místnost, jako tomu bývá na ulicích divokého západu, když je město opuštěno. A o tom, že jsem zadělanej od hlavy až k patě se nikdo nezmínil. Nevadí.
Pak jsem měl oběd pro zaměstnance. Byl dobrej, to jo, jen kdyby mi do toho pořád nekafrali o tom, že jsem se neoholil.
Jak jsem vypadal:

Neoholený já

Jak mě viděl Virage:

Neoholený já II.

Jak mě viděl majitel:

Já aka Rumcajs

Takže asi tak.

Rozjezdy pro hvězdy

Někdy narazím na zajímavý lidi. Někdy divný, jindy z nich jde přímo strach.
Třeba Ghaňan. Human. Je fajn a všechno, ale předevčírem ke mně začal promlouvat. Ukázalo se, že toho má za sebou v životě fakt dost a za to, že si jde za svým ho respektuju. Za to, že je to taková kokociálnost už ale ne. Změnil si jméno, bohatá rodina ho zavrhla, potlouká se světem a šíři svoji pravdu. Je něco jako prorok. Má vlastní náboženství, divnou odnož křesťanství.

Nejdřív jsem si myslel, že si dělá prdel. Ale ne, po pár hodinách jeho mluvení, mi došlo, že to myslí fakt vážně. A teď z něho mám strach. Dal mi knížku, něco jako jeho bible, kterou napsal a je to...křesťanský a divný. Musím ji ale dočíst a vrátit mu ji, nebo se bojím, že mě uhrane. Má vlastní vydavatelství a nahrávací studio. Teda studio nemá, ale shání finance.
Kdybyste chtěli zhlédnout nějaký jeho psycho videa, vážně psycho, je to černoch, oblečenej jako blond anděl v bílejch šatech a předčítá nějaký svoje moudra, nebo zpívá, tak čekněte jeho profil na youtube - hhhuman

Prej má vidění, navštěvujou ho různá stvoření vyšších úrovní, zachraňuje zoufalé lidi (jako třeba holku s rakovinou nebo šlapku) prostě prorok jak má bejt. Trochu mi do toho nezapadá jeho sexuální život a užívání drog. A nebo vlastně jo. Já ani nevím. Každopádně se ho teď bojím.

Ale třeba se jednou ukáže, že měl fakt pravdu a já se budu moct chlubit tím, že jsem se opil s prorokem.

Nejde vždy chtít to, co dostaneš.

Včera jsem dostal super nápad - vyprat si. Tak jsem tak učinil, ale co čert nechtěl, papež se vrátil z dovolený a v hostelu se rozbily obě sušičky. Takže teď mám hromadu mokrýho prádla a nevím co s tím. Nemůžu ani do sprchy, protože mám mokrou i osušku. Nastalou situaci asi vyřeším apartní bederní rouškou a půjdu do hospody v ní.

Našel jsem byt za 125 na týden. Problém je, že to je dost peněz a pak taky, že tam žijou tři Indičtí gayové. A já se po svých zkušenostech z gay klubu bojím, že by po mně vyjížděli, takže zatím stěhování neplánuji.

Nalezl jsem způsob jak ušetřit za ubytování. Každý týden platím s denním zpožděním, takže jeden den v týdnu bydlím zadarmo, ergo za 7 týdnů budu bydlet celkem jeden týden zadarmo.

Už asi čtvrt hodiny na sebe máváme s neznámou ženou z protějšího "mrakodrapu". Dobře trochu kecám, ji to přestalo bavit asi po minutě, ale mě ne a ne to pustit. Už se mě asi bojí.

A na konec seznam slov, který mi přijdou vtipný:

gdoule
artičoky
rurální
inkunábule
opce
terakota
kucmoch

Hadraplán

Můj pokoj prej smrdí po chcankách. Nevím. Je nás tam teď 13. Pokoj je to pro 10. Jsou tam dva páry, který mě dneska nenechaly spát, protože si užívaly, dokud jim nedošly všechny síly. Z toho jeden pár spí v posteli nademnou. Rozkošnost. Pak jsem tam já, pracuju jako číšník a smrděj mi dost nohy, z těch bot, který musím nosit a mám v nich věčně mokro. A zbytek naší crew tvořej kluci, který přes den dělaj na stavbě, na hygieně moc nelpěj a noc prochlastaj.

Takže tam smrdí nohy, špinavý oblečení, pot, pyžmo, boty, občas barva nebo lak (podle toho s čím na stavbě dělaj), chlast a je tam mrdopuch, ale aby tam zatouchala moč? To si teda vyprošuju.

Začínám hledat byt, kam bych se nastěhoval.

Andy s Paulem (dealer) mě pozvali na dram en bejs párty. Popíjel jsem jen tak u televize s anglánem a oni nám to nabídli. Souhlasili jsme. Koukali jsme na South Park a kluci šli pro nějaký pití, že se pro nás pak vrátí. Asi ve tři přiběhl Rob s pokřikem „Let’s get fucking mental!“ a hopkal okolo nás, že pro nás přišel a kluci už čekaj. Během cesty výtahem jsme zpvali Big booty bitches a Rob se přiznal, že si všichni dali lsd a tak jsou „trochu“ mimo.

Vyšli jsme na ulici a narazili na Andyho, kterej seděl na zemi a prohlížel si kalhoty a úlysně se smál. Paul stál u dveří a pořád je zavíral a otvíral a říkal, že to je úžasný. A Rob běhal po ulici a na všechny volal svoje „Let’s get fucking mental!“ Tak jsem jim řekl, že bych rád šel, ale mám trochu strach, jestli by tam vůbec trefili.

Ráno jsem byl probuzen, čím jiným než pokřikem „Let’s get fucking mental!“ A tak jsem se Roba zeptal, jaký to bylo. Vyšlo najevo, že noc strávili na ulici a asi si to užili.

Me so horny, me love you long time.

Včera jsem cestou na hostel potkal Jacintu (dřív jsem o ní psal jako o Jessintě, ale to jsem se spletl, je to Jacynta a má předky z Jugoslávie). Pohulovala si a naříkala. Zeptal jsem se, co jí je. Bolely ji zuby, protože celej den žrala lízátka, a tak přišla na to, že když se zhulí jak dobytek, tak to přejde. Chvíli jsem s ní seděl a přišel chlápek z ochranky. Tráva mu nevadí, tak si s náma jentak povídal. Zeptal se, jestli spolu chodíme, načež ona vykřikla „NOOOOO GOD NOOOO“ Až mě to zamrzelo. Přeci jen, ona je ta, co má vypadanou polovinu zubů (jo ukazovala mi pusu a zbývá jí tam fakt jen pár zažloutlejch nebo zčernalejch zoubků), zjizvenej obličej (4 roky brala crack. Denně.) a jednu nohu kratší než druhou, takže kulhá. A k tomu mastný vlasy a spáleninu na předloktí. Tak jsem uvažoval, jestli je její reakce nepřiměřená, a nebo je to se mnou vážně tak strašný, že bych nemohl sbalit ani ji.

Klečení na svetru a sběr kávových zrn

Při žehlení jsem si spálil košili. U bot mi popraskaly podrážky a mám v nich pořád mokro. Kravata se mi rozpárala, takže vypadá divně. A na zástěře mám nesmytelnej flek. Se to někdy sejde no.

Steve, jeden z manažerů, mi dneska řekl, že jsem hrozně tichej. Asi půl hodiny předtím nás seřval, že se v kuchyni moc bavíme, člověk si někdy nevybere.

Mám promrzlý ruce. Tudíž v nich nemám cit. Dneska jsem si je někde odřel docela brutálním způsobem a vůbec nic jsem necítil, a tak jsem si jen krvácel do kapes. Nemyslím si, že je zrovna bezpečný obsluhovat lidi s 30cm dlouhým a vskutku ostrým nožem, když se nedokážu ani podepsat, jak jsou mé končetiny nemotorné. Mohl bych si koupit rukavice, to by asi pomohlo.

Ve středu jsem pozván na oslavu narozenin. Stefanie bude mít 26 a tak se půjde do kina (na novýho Batmana) a pak někam popít. Jsem v rozpacích, co jí mám koupit. Zatím mě napadl jen vkusný papírový pytel, který by mohla nosit na hlavě, protože je fakt hnusná. Uvidím, asi si to rozmyslím.

Od Justina s lískou.

Dnes tu má koncert Justin Bieber. Křik fanynek mě vzbudil. Včera mě jen otravoval, ale vzbuzení už tolerovat nebudu. Vyrazil jsem na ulici, abych si to s ním osobně vyříkal. Ale jedna slečna mě požádala, abych pro ni sehnal jeho podpis. A když jsem ho konečně potkal, musel jsem mu odpustit. Je to sympaťák a byl milej:

Ve 20:00 začne koncert, tak se musím jít chystat.