Hadraplán

Můj pokoj prej smrdí po chcankách. Nevím. Je nás tam teď 13. Pokoj je to pro 10. Jsou tam dva páry, který mě dneska nenechaly spát, protože si užívaly, dokud jim nedošly všechny síly. Z toho jeden pár spí v posteli nademnou. Rozkošnost. Pak jsem tam já, pracuju jako číšník a smrděj mi dost nohy, z těch bot, který musím nosit a mám v nich věčně mokro. A zbytek naší crew tvořej kluci, který přes den dělaj na stavbě, na hygieně moc nelpěj a noc prochlastaj.

Takže tam smrdí nohy, špinavý oblečení, pot, pyžmo, boty, občas barva nebo lak (podle toho s čím na stavbě dělaj), chlast a je tam mrdopuch, ale aby tam zatouchala moč? To si teda vyprošuju.

Začínám hledat byt, kam bych se nastěhoval.

Andy s Paulem (dealer) mě pozvali na dram en bejs párty. Popíjel jsem jen tak u televize s anglánem a oni nám to nabídli. Souhlasili jsme. Koukali jsme na South Park a kluci šli pro nějaký pití, že se pro nás pak vrátí. Asi ve tři přiběhl Rob s pokřikem „Let’s get fucking mental!“ a hopkal okolo nás, že pro nás přišel a kluci už čekaj. Během cesty výtahem jsme zpvali Big booty bitches a Rob se přiznal, že si všichni dali lsd a tak jsou „trochu“ mimo.

Vyšli jsme na ulici a narazili na Andyho, kterej seděl na zemi a prohlížel si kalhoty a úlysně se smál. Paul stál u dveří a pořád je zavíral a otvíral a říkal, že to je úžasný. A Rob běhal po ulici a na všechny volal svoje „Let’s get fucking mental!“ Tak jsem jim řekl, že bych rád šel, ale mám trochu strach, jestli by tam vůbec trefili.

Ráno jsem byl probuzen, čím jiným než pokřikem „Let’s get fucking mental!“ A tak jsem se Roba zeptal, jaký to bylo. Vyšlo najevo, že noc strávili na ulici a asi si to užili.