Cysta z města.

Připadám si jako restaurační děvka. Dělám to, co nikdo nechce a za mizerný peníze. Občas mi Virage řekne, ať vynesu smetí, což znamená tak 10 minutovou procházku se zatroleně těžkejma popelnicema ke kontejnerům. Je zima, takže většinou prší. A já zmoknu. A když se vrátím, tak dostanu vyhubováno, že vypadám blbě a ať se jdu upravit.
Jindy mi degen z kuchyně řekne, ať odnesu špinavý pekáče na mycí pult. Je to přes celou kuchyň, těžký a špinavý. Takže se zašpiním a jsem napomenut, že vypadám hrozně a ať se jdu upravit.
Zřídkakdy je mi poručeno umýt záchody. Fekálie überall a načichnu. Když jsem s touhle špínou hotov, jsem bez napomenutí, jak hrozně vypadám, ihned poslán do šatny, abych se upravil.
A vůbec, když má někdo udělat něco, co se mu nechce, tak na mě houkne a já se na to s chutí vrhnu. I když ani jedna z výše uvedených činností, nebyla v mém popisu práce.
Pracovat v restauraci má co dočinění s prodáváním své důstojnosti, jako to dělají šlapky nejhrubšího zrna. Všichni se na vás obratí, až když něco opravdu potřebují, peníze za to jsou malý a po skončení si připadáte prázdní a zoufalí.
No, obrázek o tom, jak si připadám, si udělejte sami. A nebo ne, udělal jsem ho za vás.

Call me and get freaky. I'll do stuff nobody else would and when I'm done just walk away and pretend it never happened.