Bum šakalaka.

Potkal jsem znovu onoho obrovského Samojce. Aarona. Bavili jsme se a on řekl, že na mě nikdy nezapomene, protože jsem byl "last man standing" co se pití týče. Že jsem to táhnul a tak. No, když vám člověk, jako je on, řekne něco takovýho, tak se nad sebou zamyslíte. Co to dělám se svým životem? Vážně vynikám jen v pití? Copak neumím nic jinýho než jít do práce a pak se vylejt a tak pořád dokola? No a během toho přemejšlení vám někdy mezi prvním pivem, kdy se zdvořile bavíte a osmým pivem a třetím drinkem, kdy z plna hrdla zpívate, dojde, že je to sakra paráda a jste na sebe hrdí.
A tady je moje fotka s ním:

Nevím jestli jste si všimli, ale on má tak 3x větší hlavu než já.

Jinak v práci se objevil novej Čech. Chce dělat číšníka. Ale zdá se bejt se vším nespokojenej, protože dělal číšníka 7 let v Londýně a rozhodně jsem nepřijel pracovat za pár šupáku. No, tak uvidíme. Já si dál pojedu to svoje smutný, minimální blues.