Macondo

Tak jsem se díval na Špotákovou, zas den, kdy jsem nespal, ale co. Ollie - nováček v mém ubytovacím zařízení a zélanďan, mi půjčil Sto roků samoty, tak jsem celou noc četl a četl a dost mě to bavilo. Při samotném házení oštěpu se zélandský komentátoři smáli, že český komentátoři, který seděj hned za nima tak vyváděj. Myslím, že jsem slyšel Dusíka, ale nevim, mohl to bejt kdokoliv jinej, kdo piští jako prase.

V mobilu jsem našel fotku z posledního večírku:

To jsou Jäger bomby z onoho závodu, který jsem prohrál.

A tady je další fotografie ze života v hostelu. Je na ní řádně zpracovanej Jake a v pozadí Emma. Ta je řádně zpracovaná pořád, ale tady vypadá docela normálně a na posteli je Jonathan, Němec, myslím, že je spálenej úplně na popel:

A v práci jsem byl "povýšen". Mám teď druhou největší porci hodin ze všech, co dělaj na place. Mehehe, restaurační hantýrka. Jen Ital dělá víc hodin než já, ale brzo chce odejít, tak uvidíme a třeba budu nejvíc nejvytíženější zaměstnanec. Což by byl, vzhledem k mojí pracovní morálce, malý zázrak.