Wednesday 15 August 2012

Po-me-lo. Pomelo.

Dlouhá to doba bez internetu!
Mnoho se toho událo, tolik, že na něco určitě zapomenu. Tak budu jen psát, co mě napadne.

Minulou sobotu to začalo, pracoval jsem 17 hodin za den. Z toho 12 v kuse. Naštěstí bylo ale posledních 6 hodin na baru v klubu, takže jsem koukal na nacamraný lidi a byla zábava. Manažer Steve je hroznej frajer, je mu asi 26 a za týden odjíždí, mě má nějakým způsobem rád a tak mi tu práci dohodil...a pak se mnou pije v práci. Takže během týhle dlouhý šichty jsem měl několik redbullů s vodkou, piva a tequilu. To se pak pracuje jedna radost.

V pondělí vyrazili jednoho spolupracovníka. Dement žral v práci, vyfotil se u toho a dal to na facebook. Tam to nějak zahlíd Fabio a kamarád přišel o práci. Takže teď je to vtipné, je nás hrozně málo. Třikrát týdně pracuji od 10 ráno do 15:00 a pak od 17:00 do zavíračky. Jsem mrtvej. A protože Fabio mi nechce dát práci přes noc v klubu, musím mu dokázat, že o ni fakt stojím, takže tento pátek pracuji od 18:00 do 05:00 v sobotu začínám v 10:00 do 15:00 pak mám dvě hodiny pauzu a pracuju  zase do 5 do rána...a v neděli pak pracuju od 6 večer.

To je něco přes hodně hodin práce za víkend. Foku mé. Kariérně sice stoupám, to se popřít nedá, už dělám nejvíc hodin ze všech a k tomu ten bar, to je luxus. Ale jsem totálně unavenej. Dneska mám den volna a další bude zas za týden...

Restaurace se mění, jsou nový stoly... hádejte, kdo musel 35 dubovejch stolů tahat ven, odšroubovat jim nohy a pak tahat 40 novejch dubovejch stolů zase dovnitř? Ano, já s Italem. Příplatek za to žádnej. Ale Fabio byl v dobré náladě a tak nám dal pivo, protože z nás lilo jak z dementů a sotva jsme dejchali. A už nestačí přijít ke stolu a říct například :Would you like some chicken? Teď už to musí být: Would you like some chicken tighs with Moroccan spices and lime glaze? ...chtěj být luxusním restaurantem no. S tím jim přeju hodně štěstí, já to brzo zabalím.

Virage už není manažer ale jen číšník, je naprosto zmatenej a neví co dělat, když jsem pod jeho dohledem instaloval nový stoly, myslel jsem, že ho zmlátím. Absolutně nevěděl co dělá. Dokonce i mě bylo jasný, co kam přijde, ale jeho indická hlava si nevěděla rady. Takže mu majitelé promluvili do duše a od tý doby se snaží nebejt tak vyplašenej, ale nejde mu to.

No comments:

Post a Comment