Pidi lidi.

V práci jsem si to odkroutil, ale lidi mě začínaj štvát čím dál tím víc. Bavit se s nima je pro mě těžký, protože v duchu říkám něco jinýho než nahlas.

Můžete nás vyfotit, prosím?

Nahlas: Jistě.

Co chci říct: Jo.

A teď na můj foťák?

Nahlas: Jistě.

Co chci říct: Nojo.

A na můj mobil prosím?

Nahlas: ehmm..ano.

Co chci říct: Nemáte mail? Si tu fotku pošlete, nemusíte mít každej originál.

A ještě pro mě na mobil, já jsem předtím určitě mrkla…?

Nahlas: ANO, BEZ PPROBLÉMŮ.

Co chci říct: Oukej, mám nápad, skočím si pro vodovky a támhle na zeď vám namaluju fresku, to je lepší než fotka ne? Vypadám snad, že nemám co na práci? Je tady 200 dalších lidí, bolej mě nohy, jsem střízlivej a za to jak jsem na vás milej nemám ani dýško. Ještě se mě někdo z vás zeptá jestli mu udělám fotku a já mu upatlám mobil krví, protože ta čubina, co předtím mrkla, mi naposled kleštěma poškrábala ruku, jelikož je tak nedostižně tupá, že si moji horní končetinu spletla s kusem jehněčího na jehle.

Nahlas: Dal by jste si hovězí?

Co chci říct: Dal by jste si hovězí?

Ano, prosím.

----

Ee-eee—eeh, prosím tenčí plátek.

Nahlas: Ok.

Co chci říct: Ajéje.

Prosím z druhé strany..

Nahlas: Zajisté.

Co chci říct: Vážně? Tos nemohl říct, předtím, než jsem ti ukrojil tohle? Krom toho, co je s touhle stranou špatně, ty chceš bejt prostě jen důležitej co?

Prosím tenčí.

Nahlas: OK!!

Co chci říct: Cheš to sníst, nebo z toho skládat origami? Vždyť je to tenký jak papír. Krom toho všechno to, co jsem ti ukrojil předtim půjde rovnou do koše, Víš jaký to je plejtvání? Debile.

Mohli bychom si objednat něco k pití?

Nahlas: Určitě, ale nejsem číšník, počkejte, já ho zavolám.

Co chci říct: Nojo, někoho ti přivedu.

Dobře, tak colu s rumem, pivo, zázvorový pivo, a minerálku.

Nahlas: Omlouvám se, ale nejsem číšník, hned ho zavolám.

Co chci říct: Co to sakra? Vždyť jsem ti jasně řekl, že nejsem číšník. Objednávky nevedu.

Tak mu to vyřiďte, já chci teď jíst.

Nahlas: OK.

Co chci říct: Ty seš mi ale prasopich.

-----

Mohli bychom si objednat pití?

Nahlas: Jako posledně, nejsem číšník, zavolám vám ho.

Co chci říct: Děláš si ze mě prdel? Minule to bylo výjimka, že jsem to pro tebe udělal. Vím, že seš nalitej dobytek, ale už na mě, prosím, nemluv, nebo ti to pivo donesu a půllitr ti rozmlátím o ten tvuj rudej ksicht.

My jsme farmáři a chováme kravičky a ovečky!

Nahlas: To je zajímavé!

Co chci udělat:

Nahlas: Dáte si kuře?

Ne.

Nahlas: Ok.

Ano….Ne…Ano…hmmm ne…ale Ano...i když...

Co dělám: blbě se usmívám nad tím, jak je to roztomilé.

Co chci udělat:  

Takový lidi, potkávám několikrát za den. Není to zábava.

Co ale zábava je, je mluvení s klukama v kuchyni. Vzájemně se upozorňujeme na prsatý ženský, a naše oblíbená zábava je obsluhovat bohatý zoufalce, co přišli s lehkými děvčaty na večeři. Máme průměrně jeden stůl takovejch lidí za večer. A je to neskonalá sranda. Ital s těma flundrama flirtuje, oni mu to oplácej, oslovujeme je zásadně „Madam“ na což nejsou zvyklý a lichotí jim to. A ti chlápci, co s nima jsou, jsou fakt k smíchu, vypadaj jak Igorové. Blbej sestřih, svetr, akné všude a mlaskaj. Ale aspoň maj peníze no.

Dneska mi byla oznámena změna mojí pracovní doby na zítra. Pracuji od 10:00 do minimálně 15:00 (ale může to být klidně až do 16:45) A potom od 18:00 do asi 23:00 a od 23:00 do minimálně 3:00 na baru.  Mám se na co těšit. Ještěže budu mít štědrá dýška, peníze navíc za přesčas a zvednou mi plat z minimálky o jeden dolar. Jo počkat, to se vlastně nestane.