Pštrosí indispozice

Hodně věcí se událo a já jich zase většinu zapomněl. Ale tak něco napíšu, abyste měli co číst, protože to je asi důvod, proč jste tady. A pokud hledáte fakta o včelaření, tak nemůžu sloužit a omlouvám se za matoucí název.

Bylo školení. Jak to vypadalo – v 16:00 se všichni passadoři sešli a Fabio začal mluvit. Někdo by si ho možná vážil a respektoval, ale fakt, že mu není ani 40, má asi šest tisíc milionů kilo a měl už dva infarkty a o jeho dítě se mu staraj jeho rodiče, ho trochu shazuje v očích všech, kteří by ho měli repsektovat. Ale co, pořád je to manažer.

Nejdřív nám řekl, že se musíme pořád usmívat. A tak nás požádal, ať si vezmem svoje passadorské náčiní – jehla, tácek a nůž; a projdem se před ním. Já s Italem jsme z toho měli náramnou zábavu, vážně to brali jen nováčci. Takže jsme předváděli ty nejúchýlnější úsměvy, ale Fabio to, chudák, nepobral a za každej škleb nás chválil. To vypadá tak, že je rudej, potí se a řekne „Good job lovely people.“

Pak měl motivační proslov o tom, že my jsme „tváře Wildfire“ (Wildfire je název toho bordelu, ve kterým jsem zapletenej). Zajímavým faktem je, že „tváře Wildfire“ mají nejnižší plat ze všech zaměstnanců a průměrná délka jejich pracovního poměru je 2 měsíce. Inu, Wildfire má mnoho tváří.

Nakonec se Fábík vytasil s check-listem. Pokaždé když budeme zavírat nebo otevírat, musíme postupovat podle check-listu. Není to až tak špatný nápad, kdyby check-list nebyl z roku 2006 a 2004. Dost věcí se od té doby změnilo. Asi tak 35 ze 40 položek. Takže check-list zavedl čistě jen proto, aby nás štval. Beztak na to každej zatím kašle, ale až to zjistí, tak si nás podá. …špekoun.

A teď trochu zvážním. Dost přemýšlím o výpovědi. To, jak se k nám chovaj je trochu nechutné. Ital, který pro ně pracuje přes rok, chtěl skončit, tak mu slíbili, že mu zatím o dolar zvýšej plat a vycvičej ho na číšníka, aby měl vyšší plat a dýška. Tak tedy zůstal a čekal. Minulý týden mu řekli, že číšníků maj dost a nových passadorů (které jsme museli vycvičit) už taky, takže může jít. Takže si vycvičil vlastní náhradu a teď dostal padáka.

Mně zas byla slíbena práce v baru. Počítal jsem s tím, tak moc, že jsem o tom tady i psal. Minulý víkend to bylo ale asi naposled co jsem tam pracoval. Na příští týden je místo mě napsanej jeden kluk ze Španělska. Neumí anglicky, neví co dělat, je strašně pomalej, ale porád dostal přednost předemnou. Mně to moc smysl nedává. Takže jsem vskutku regulérně nasrán. Protože to fakt dělaj asi jen proto, aby nás vytočili.

Je nás víc, co chtěj skončit, bavili jsme se o tom, že bychom jim dali výpověď ve stejnej den a to by pak byli v koncích. To se asi ale nestane a tak se po nás budou vozit dál.