Leukoplast.

Dneska jsem byl chvíli tisíconář. Tak jsem byl šťastnej, to by mi umožnilo jet na dovolenou na Fušál. Bohužel jsem pak musel zaplatit nájem a koupit si něco k snědku,  ale i tak mám dobrej pocit.

Mám plnej nos a tak pořád posmrkávám. Baví mě to, dlouho jsem neměl rýmu. Vždycky když to na mě přijde, tak si pořádně zatroubím, až se všichni ohlížej.

Hledám levnej tetovací salón, kde bych si mohl nechat vytetovat mnou navrženou kérku. Původně to měl bejt masturbující tučňák, ale to už jsem přehodnotil.

A dneska jsem šel kolem svýho bezďáka Borise a dal mu 20 centů. Chlapec se naučil hrát na píšťalku. Kecám nenaučil, jen náhodně vyluzoval zvuky na nástroj podobný flétně a měl před sebou kus kartonu, na kterým měly být finanční příspěvky. A kecám, nedal jsem mu žádnejch 20 centů, už nemá komickej obleček, a tak mě přestal bavit.

V hostelu přes noci pravidelně sleduji olympiádu. Máme k tomu takovou chlastací hru. Vždycky když někdo vyhraje, tak se napijem, vždycky, když někdo prohraje, tak se napijem a vždycky, když se někdo kvalifikuje, nebo nekvalifikuje, tak se napijem. Takže pijem pořád. A já pokaždý vyhraju. Protože to hraju jen já.

Do budoucna plánuju na blog dávat rozhovory s náhodnejma lidma, jsem zvědavej, jak to dopadne.